Tanečnice
Robert Křesťan
| 1: | EPřevrhlá židle jako C#msymbol času, Ev nočním baru a pak Aholé C#mnicH, Ejen v rohu si flitry vyčeC#msává z vlasů Eposlední Az tanečEnic, jsem poslední host s poslední sklenkou v dlani, i ten klobouk mám dnes naposled dám si ho do týla a koukám na ni,jak šminkou obelhává svět... |
| R: | EJoseAfíno,Ezatanči mi C#mna rozAloučeEnou,za tuhle C#mnoc neAdopitou a HnedokončeEnou |
| 2: | Bere si tašku moje balerína, v ní klíče, láhev od piva, porovná židle, pak pozhasíná a potichu se usmívá, otvírám dveře, brzkým rozedněním se pak rozmařile nechám vést, toho, kdo zvítězí nad pokušením, čeká nebe plné jitřních hvězd... |
| 3: | Severní vítr metá svoje kouzlo na mém vlnolamu v Tortuze, do mého nitra právě tiše vklouzloB jedna polonahá iluze, kdesi v mé duši tančí tanečnice, možná odvážněji než bych chtěl, odráží od břehů má plachetnice a říkejte mi Ismael... |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:20:11.059+00:00
Výsledky hledání: |